Jak neuklouznout před vlastním domem

0
141

Ať je zima jakákoli, nikdy není nouze o kluzké stezky. Existuje mnoho způsobů, jak se s ledovou vrstvou vypořádat. Které jsou ty nejdostupnější? Vyzkoušeli jsme všechny možnosti, vyberte si tu svoji…

1.Posypová sůl
Prodávají ji v každé hoby prodejně, použít však můžete také tu z potravin. Princip fungování je jednoduchý. Sůl sníží teplotu mrznutí vody a tak z chodníku odtéká i tehdy, když se na jiných místech drží led a sníh.

Účinek je rychlý, vrstva ledu a sněhu se na chodníku rozpustila do několika desítek minut. Účinek je však omezený. S novými srážkami vzniká na chodníku ledová skořepina opakovaně. Dá se říci, že sůl je jen jakýsi rozmrazovač. Solení však má nevýhody. První jsme zpozorovali po několika hodinách. Na obuvi a oblečení se objevily bílé výkvěty. Ta druhá se ukáže až na jaře. Na zasolené půdě se nedaří zeleni a ani betonu sůl neprospívá.

2.Dřevní popel
Kdo topí v krbovém topidle, ten má posypového materiálu dostatek nejen na svůj, ale i na cizí stezky. Popel s kousky dřevěného uhlí je tradičním protiskluzovým prostředkem našich dědů.

Účinek je okamžitý, i ten nejzrádnější kus ledu se přestane po posypání popelem okamžitě klouzat, i když je zřejmé, že na ledě nehledat žádné změny. I při jemném sněžení se však protiskluzový účinek rychle vytratí. Nedostatek této metody je zřejmý. Popel jsme na botách nanosili domů. Draslík a fosfor však přihnojí trávník.

3.Uhelná škvara
Zašli jsme do kotelny a řekli nám, že si můžeme vzít, kolik chceme. Jedná se o popel z černého uhlí. Je hrubý a obsahuje síru, která půdě příliš neprospívá. Odčerpat ji lze pěstováním cibulovin.

Škvara se nám líbila. Nejenže její protiskluzové účinky se pod novou vrstvičkou sněhu neztratily, ale i špíny na botách jsme nanosili méně než při sypání popelem. Jako bychom našli zlatou střední cestu.

4.Dunajský písek
O jemný dunajský písek není nouze v žádných skladech kameniva, i když nejblíže jej najdete v pískovišti za domem. Je čistý a nepůsobí odpudivě. Má své kouzlo.

Písek fungoval na ledě skvěle, postupem času však ztratil na síle. Jeho účinek je slabší než u škváry. Pro jeho světlou barvu ho v chodbě na podlaze nevidno. Mýlili jsme se. Při nejbližším úklidu jsme zjistili, že za tři dny jsme v chodbě zničili celou podlahu. Pískem.

5.Piliny
Jsou voňavé, avšak prašné. Duje severák a místo sypání chodníku nám vše uletuje mimo. Posypaná stezka však skluzuje nadále. Chvíli trvá, než jemně dřevný prach přimrzne k podkladu. Potom už vše funguje jako hodinky.

Piliny nejsou tím nejlepším řešením, protože očekáváme, že stezka přestane klouzat okamžitě a ne až za hodinu. I ztráty jsou při sypání velké. Překvapení přináší také odměk. Zatímco kolem všechno taje, pod pilinami je stále zamrzlá vrstva ledu.

6.Hobliny
Dlouhé stružliny dřeva se válí po chodníku, jako by se vysypaly domácímu kutilovi zpoza manžet jeho zahnutých kalhot. Chodník vypadá jako odvážná avantgarda, nic však nekloužou. Je to jako kráčet po měkké lesní cestičce.

Jedinou nevýhodou je, že stezka je neupravená. Ani po dalším sněžení se stezka neklouzala. Všechno se změnilo až po prvním odměku, kdy se hobliny začaly s rozpuštěnou vodou sesouvat. Sáhli jsme proto po nové dávce. Kolem to vypadalo jako u popelnic. Nehezky.

7.Papír
Pro někoho jsou piliny a hobliny nedostupné. Truhláři jimi v zimě topí, jiní z nich lisují brikety. Zkoušíme proto kousky papíru ze skartovače. Vhlčíme je rozprašovačem, aby okamžitě přimrzly ke kluzkému chodníku.

Chodník vypadá nevábně, mnohem hůře než pod vrstvou hoblin. Neklouže však. Jen vždy, když zasvítí sluníčko, kousky papíru se pod nohama trhají a krčí. Chvílemi se lepí na boty. Odnesla si to rohožka. Je zcela ucpaná papírovými vlákny.

8.Mouka
Použít na posyp kluzkého chodníku mouku je stejný přešlap jako posypat ho cukrem. Na chvíli to zabralo. Po dalším posypání opět. Zato schodiště a chodba vypadají jako v čerstvě vytopeném mlýně. Mouka se mísí s vodou a špínou, po několika dnech objevujeme místy plíseň.

Mouka a voda vytvoří podmínky pro život všeho, co ve svých domech mít nechceme.

9.Brizolit
Drobné bílé ostrohranné kamínky, jak je znáte z chodníků na hřbitově. Brizolit je fajn, je však příliš drahý na to, abychom jej používali k sypání. Kromě toho po zimě zůstane vedle chodníku drobné kamenivo, které nebudí příliš dobrý dojem.

Brizolit je proti skluzu ještě lepší než škvára. Když přimrzne, neustále přečuhuje přes nové vrstvičky ušlapaného sněhu. Kamínky se zachytávají v podrážkách, podlahu jsme však už více nezničili. Ukazuje se však, že problém je jinde. Stačí jeden pád při dětských šarvátkách a kamínky se vrývají do kůže. Nepříjemné.

Předchozí článekAbyste měli doma svěží vzduch
Další článekJak vymést z komína saze?